Vodní stopa a plýtvání potravin

Veškeré věci, které nakupujeme či používáme, spotřebují při své výrobě vodu, a často velké množství. Potraviny nejsou žádnou výjimkou. Všechny tak za sebou zanechávají cestu, které říkáme vodní stopa.

Plýtvání vodou
Jakoupak vodní stopů má potravina, kterou každodenně konzumujeme?

A co to ta vodní stopa vlastně je? Ukažme si to na příkladu – na jednom kusu krávy. 

Než se kráva dostane do stádia, kdy je možno ji porazit, je třeba se o ni průměrně tři roky starat. Za tuto dobu kráva zkonzumuje přibližně 1,3 tuny zrní, 7,2 tun sena a ostatních krmiv, 24 m3 vody a 7 m3 vody užitkové. 

Pokud bychom spotřebu zrní přepočítali na jeden kilogram masa, zjistíme, že je potřeba 6,5 kg zrní a 36 kg krmiva. Pro výrobu takového množství je spotřebováno 15 300 litrů vody (pěstování, zpracování atd.). Můžeme tedy říct, že vodní stopa jednoho kilogramu hovězího masa je cca 15 500 litrů vody. A to není rozhodně málo. 

Vodní stopu si tak můžeme představit jako celkovou spotřebu vody, kterou vyžadují jednotlivé fáze přípravy a zpracování, než se potravina dostane do našich rukou

A jak je to s dalšími potravinami? 

PotravinaObjem vody
125 ml vína109 litrů
1 kg cukru920 litrů
1 kg rýže2497 litrů
1 kg brambor287 litrů
1 kg vepřového masa5988 litrů
1 kg těstovin1849 litrů
125 ml kávy132 litrů
1 kg sýra3200 litrů
1 kg chleba1600 litrů
250 ml piva74 litrů
Zdroj dat: waterfootprint.org