Víte, že je v tom velký rozdíl?
Oba pojmy se vyskytují na obalech potravin a nápojů, často mohou být pro spotřebitele
matoucí. Jak se v nich tedy vyznat? Kdy je možné zboží s prošlou dobou použitelnosti ještě
zkonzumovat nebo už raději rovnou vyhodit? U potravin, které se rychle kazí se používá tzv.
Datum použitelnosti, které se uvádí slovy „Spotřebujte do“ (anglicky Use by Date). Najdete je
na potravinách, jako jsou např. mléčné výrobky, ryby, chlazené maso, výrobky studené
kuchyně atd. Výrobce na obal těchto potravin musí uvádět i údaje o podmínkách jejich
uchování. Potraviny s prošlou dobou použitelnosti již nelze považovat za bezpečné, a proto
se jejich konzumace nedoporučuje a nesmí být ani nabízeny v obchodech.
Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy “minimální trvanlivost do …” případně
„minimální trvanlivost do konce …“. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze
nabízet za speciálních podmínek v obchodě, tyto potraviny musí být označeny tak, aby bylo
zřejmé, že jsou prošlé a obchodník je musí umístit odděleně od stejného sortimentu.
Označení slovem “sleva”, “akce” není v žádném případě dostačující. Potravina, která je po
termínu minimální trvanlivosti, je zdravotně nezávadná, avšak výrobce nezaručuje chuťové a
výživové vlastnosti výrobku. Jedná se často o trvanlivé výrobky, jako jsou sušenky,
cukrovinky, konzervy, obilniny, luštěniny a další.
Dokonce existují i potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti ani
datem použitelnosti. Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, houby, neupravené konzumní
brambory, alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nejméně 10 %, víno, sůl, cukr, žvýkačky,
ocet apod.